merunky. Dále je v nich obsažen vitamin P, draslík, bór, vápník, fosfor, niacin, kyselina listová a kyselina pantotenová. Příznivě působí na játra, čištění krve, snižování tlaku - to všechno stojí za to, abychom si na letní stůl co nejčastěji postavili misku s čerstvými meruňkami. Jíst je čerstvé je opravdu pro naše zdraví to nejlepší, protože si zachovávají veškeré hodnotné látky.

Ovoce pro krásu a zdraví

 

Meruňky i broskve mají rozšířené využití v kosmetickém průmyslu. Existuje mnoho krémů s jejich extrakty včetně krémů peelingových s přidáním rozemletých pecek.

Meruňky hydratují pleť, proto jsou i součástí pleťových masek. Tu si můžeme jednoduše připravit i doma, a to tak, že rozmixujeme čerstvé meruňky (můžeme přidat trochu medu) a směs necháme působit na pleť obličeje a krku, vyjma okolí očí.

Tváře jako broskvička...

 

Toto přirovnání je dokladem toho, že broskve odedávna na lidi působily jako synonymum zdraví a mládí. Stejně jako je tomu u meruněk, existují také broskvové krémy a zejména krémy peelingové s příměsí broskvových pecek. A pokud jde o "vnitřní užívání" - každý je kvůli jejich plstnaté slupce nemusí. Ta někdy jde sloupnout a někdy zase ne - proto ten, kdo ji nesnáší, raději sáhne po hladkých nektarinkách, které mají obsah vitaminů a minerálů i chuť podobnou jako jejich broskvové kolegyně.

Tři recepty na závěr

 

Jednoduchý koktejl
Mléko, vanilkovou zmrzlinu, pískový cukr a hodně zralé meruňky důkladně rozmixujeme. Poměr surovin upravíme dle chuti. Podáváme ve vysokých pohárech zdobené snítkou máty. Totéž lze připravit z broskví a nektarinek; přidat můžeme i lžičku citronové šťávy.

Recept z roku 1850: Meruňkový nákyp v plamenu (v původním znění)
Udělej ze 7 dekagr. másla bledou jíšku, nalej do ní znenáhla tolik mléka, až máš hustou kaši a nech jí vychladnout, pak ji utři a dej do ní 4 žloutky, 4 dekagr. cukru a zrnko soli; na jiné misce utři čtyry lžíce meruňkové zavařeninky; načež do ní dávej po lžičce té jíškové kaše, a míchej stále, až jest všechna s tou zavařeninkou smíchána. Pak do ní vmíchej sníh ze tří bílků, vymaž máslem formu nebo misku, s kterou to přijde na tabuli, nalej do ní trochu té kašičky, poklaď jí piškoty, na to dej zase kaši, zase piškoty a opět kaši, načež ji nech v troubě zvolna do zlatova upéci. Pak to polej rumem, za dveřmi to zapal kouskem papíru a nes to v plamenu na tabuli. Tento nákyp se může též v melounové formě v páře vařiti.

Plody meruněk mají vysokou dietetickou i zdravotní hodnotu. Kromě přímého konzumu poskytují širokou možnost nejrůznějšího využití v domácnosti i ve zpracovatelském průmyslu. Spotřeba plodů meruněk na osobu a rok v České republice klesá. Z 2,3 kg v roce 1995 na současných 1,1 kg.
Se zřetelem na chemické složení a komplexní využitelnost jsou meruňky strategickou plodinou, která má kromě jiných hodnot význam i při léčbě po ozáření. čerstvé plody obsahují 12 volných aminokyselin. Sto gramů sklizených plodů meruněk obsahuje 2100 jednotek provitaminu A (karotenu), 130 jednotek vitaminu B2, 81% vody, 1 % kyseliny jablečné, 3,9 % cukru a 11,8 % extaktních látek. Semeno meruněk obsahuje 39 - 41 % oleje. Z minerálních látek obsahuje 39 - 41 % oleje. Z minerálních látek obsahují plody meruněk nejvíce draslíku, fosforu, síry, vápníki, hořčíku, sodíku, železa a chlóru. Významný je i podíl pektinových látek hlavně z hlediska jejich vlivu na snižování cholesterolu. Kromě provitaminu A a vitaminu B2, obsahují meruňky vitamin C (8 - 27 mg), P (35 - 38 mg), E (0,72 - 1,80 mg), B1 (0,7 - 4,2 mg), a PP (0,20 - 0,64 mg).

Meruňky - plody zdraví, protože:

  • příznivě ovlivňují vývin organizmu dítěte
  • urychlují rekonvalescenci nemocných
  • podporují vitalitu organizmu
  • podporují periastiku střev
  • léčí bolesti žaludku
  • zlepšují krevní obraz
  • snižují arteriosklerotické změny v cévách
  • regulují krevní tlak

Energetická hodnota 1 kg meruněk je 2390 kj.

Nutriční hodnoty látek v plodech závisí na mnoha faktorech

Z celkové hmotnosti plodů připadá 8 5 % na dužninu, 7,3 % na slupku a
7,7 % na pecku.. Dužnina obsahuje 72 až 92 % vody, 7 až 17 % cukru,
1 až 1,5 % kyselin, necelé 1 % celulózy, 1 % pektinu, 1 % bílkovin a
0,5 % tříslovin. Na minerální látky připadá asi 0,7 %, z toho je nejvíce draslíku. Z vitamínů má nejvyšší zastoupení provitamin A, dále vitamin B1, B2 a C. Jádro obsahuje 45 až 58 % sušiny tuků a 25 až 28 % bílkovin. 

Vitamin třetího tisíciletí - bombardér „B17

Onemocnění z nedostatku vitaminů

 

V historii i současnosti nalezneme velmi zákeřná onemocnění, která se dala odstranit poměrně jednoduše, jen o tom vědět. Když vezmeme takové onemocnění, jako jsou kurděje, které postihovaly hlavně námořníky při plavbách za objevováním nových světů, zjistíme, že to bylo naprosto „zbytečné“ onemocnění, které zabíjelo, a přitom jeho hlavní příčinou byl pouze nedostatek vitaminu C. Jestliže v lidském organismu chybí kyselina askorbová, neboli vitamin C, dochází ke zvýšené krvácivosti sliznic, kůže a svalstva, vypadávání zubů, slabost a snížená odolnost vůči infekcím. Dalším zhoubným onemocněním byla pelagra, což je v podstatě nedostatek niacinu, vitaminu ze skupiny vitaminů B. Pokud jeho nedostatek přetrvává, dochází k vyrážce na místech kůže vystavených slunečnímu záření, zvracení, jasně červenému jazyku, únavě a ztrátě paměti. Tahle nemoc se objevovala tam, kde byla hlavní složkou potravy kukuřice, která má sice v sobě niacin, ale ve formě která se při trávení nevstřebává. Například mexičtí Indiáni však dovedli niacin z kukuřice získávat tím, že ji máčeli do vápenné vody před tím, než z ní dělali pověstné tortily. Ale bílí obyvatelé amerického venkova tohle nevěděli, zrovna jako to neznali obyvatelé Evropy, takže pelagra byla jednou z nemocí, která zabíjela. Přitom například už malé dávky pivovarských kvasnic tomuto onemocnění dokážou zabránit

B17 - „bombardér“ třetího tisíciletí mezi vitamíny?

 

Vitamin B17 je jedním z nejnadějnějších objevů poslední doby mezi vitamíny. B17 je svým mechanismem účinku skutečně těžký bombardér. „Na chuť“ vitamínu B17 však začaly velmi přicházet vědecké týmy zabývající se mechanismem nádorového bujení.
Ti si totiž při studiu nádorových buněk začaly časem uvědomovat některé objektivně přítomné rozdíly v biochemické výbavě nádorových a zdravých buněk. Z těchto výzkumů mimo jiné vyplynulo, že zdravé buňky na rozdíl od buněk nádorových obsahují enzym, tzv. rhodanázu. Nádorové buňky naopak obsahují jiný enzym, tzv. beta-glukosidázu. A u zrodu byl důležitý objev v poměrně jednoduché myšlence:
Je možné použít k ničení nádorových buněk enzym beta-glukosidázu? Vědci zjistili, že ano. Bylo již známo, že tento enzym dokáže uvolňovat právě vázaný kyanid. Kyanid je chemicky velmi jednoduchá sloučenina a dá se proto snadno zkoumat. Jenomže kyanid také zničí, na co přijde. Vtip je v tom, že kyanid ve vázané formě se nemusí uvolnit nebo může být zlikvidován dříve, než se tak stane. A právě to umí s kyanidem enzym rhodanáza, který ho neutralizuje na nejedovatou látku zvanou thiocyanate.

 



Vitamin třetího tisíciletí - bombardér „B17B17 APRICARC s meruňkovým olejemB17 APRICARC s meruňkovým olejem