Protože ledviny obstarávají funkce potřebné pro správné fungování lidského organismu, je s jejich poruchou spojena celá řada komplikací, které mohou na onemocnění ledvin poukazovat nepřímo, např. dlouhodobě vysoký krevní tlak, chudokrevnost, vysoká hladina draslíku v krvi nebo hladina tuků a cholesterolu v krvi.
Diagnóza a příčiny onemocnění
Každá z ledvin se skládá z více než miliónu samostatných funkčních jednotek, tzv. nefronů, které obsahují klubko vlásečnic sloužící k filtraci, glomerulus. Na základě tohoto procesu se měří tzv. glomerulární filtrace, která je jedním z hlavních parametrů, podle kterého se onemocnění ledvin klasifikují na škále od 1 do 5, od jejich normální filtrace, přes ledvinnou nedostatečnost (insuficienci) až po selhání ledvin. Jako ledvinnou nedostatečnost označujeme stav, kdy se v těle hromadí odpadové látky, například močovina či kreatinin. Příčinou tohoto stavu může být zánět ledvinných klubíček (glomerulonefritida), bakteriální či nebakteriální zánět ledvinných kanálků, cukrovka (diabetická nefropatie), nedostatečně léčený vysoký krevní tlak (hypertenzní nefropatie), pokročilé kornatění ledvinových tepen (ischemická nefropatie) či další choroby. Ledvinná nedostatečnost má tendenci se i přes léčbu zhoršovat, a může vyústit v úplné a nevratné selhání ledvin.
Postupy při vyšetření
K odborníkovi na nemoci ledvin, nefrologovi, se pacient nejčastěji dostane na základě doporučení od praktického lékaře nebo jiného specialisty. Nefrolog provede internistické vyšetření se zaměřením na ledviny, které zahrnuje například vyšetření krevního tlaku, či poslech srdce a plic, sepíše s pacientem podrobnou anamnézu a doplní některá laboratorní vyšetření a po seznámení se všemi výsledky vyšetření stanoví možnou diagnózu, další potřebná vyšetření a léčebný postup.
Teď se zaměříme na jednotlivé části vyšetřování. K posouzení činnosti ledvin poslouží lékaři vyšetření krve a moči. Většinou se vyšetřuje krevní obraz a celá řada biochemických údajů, pozornost se věnuje také hladině kreatininu, močoviny, cukru, koncentraci tuků či bílkovin v krvi. Dále se zkoumá sediment z ranní moči, přítomnost bílkovin, cukru, červených a bílých krvinek, bakterií a dalších látek v něm. Mikrobiologické vyšetření močových bakterií se provádí kultivací sterilně odebrané moči. K celkovému vyšetření patří i zhodnocení jejího pH, hustoty či množství. K odběru krve obvykle dochází nalačno (kvůli nezkreslenému měření hladiny cukru a tuků). Lékař vás může požádat ale také o 24hodinový sběr moči. V tomto případě je třeba dodržovat instrukce ze strany zdravotníka, aby výsledky vyšetření byly co nejpřesnější.
Dalším postupem je ultrazvuk (sonografie) ledvin. Ten pomáhá zobrazit tvar, velikost a strukturu ledvinové kůry a dřeně, změny v ledvinové pánvičce či močovodu a eventuelně větší ledvinové kameny. Je také užitečným pomocníkem při hledání ledvinových cyst a nádorů.
Jestliže se při těchto zobrazovacích vyšetřeních objeví nález, který lze jen obtížně zhodnotit, vyžádá si lékař CT ledvin a močových cest, které mu nabízí prostorové zobrazení. Obvykle se provádí také za pomocí kontrastní látky
Vstříknutí velmi malého množství radioaktivní látky do těla předchází tzv. scintigrafii. Tato metoda může napomoci odhalit nepoměr mezi činností jednotlivých ledvin, poruchou odtoku moči z pánvičky či z močovodu nebo návrat moče z močového měchýře do močovodu
Pokud má lékař podezření na ledvinové kameny, obvykle pacienta pošle i na rentgen ledvin a močových cest. K přesnějšímu zobrazení (intravenózní urografie) je pacientovi nitrožilně podána kontrastní látka, proto je důležité, aby v zájmu ochrany svých ledvin pacient před vyšetřením vypil větší množství tekutin.
Biopsie ledvin pouze v krajních případech
Pokud jiná vyšetření neurčí příčinu onemocnění, přistupuje se v některých případech k biopsii ledvin. Ta spočívá v odběru malého množství tkáně kůry ledviny, která je laboratorně analyzována. Metodu lékař volí také někdy v případě, kdy se jedná o rychle probíhající či nejasná akutní onemocnění. Zákrok se provádí pod ultrazvukovou kontrolou vpichem jehly do ledviny. Není třeba odebírat vzorky z obou ledvin, většinou totiž onemocnění zasahují obě ledviny zároveň a s podobnou intenzitou. Vyšetření vyžaduje denní hospitalizaci pacienta zakončenou ultrazvukem, který vyloučí možné komplikace spojené s vyšetřením. Celý týden poté by se měl pacient vyvarovat přílišné námahy, aby se jizva správně zhojila. Výsledek pomůže lékaři určit přesně typ onemocnění ledvin, což může výrazně přispět k jeho cílené léčbě.
Lékař provádí zhodnocení výsledků a sleduje jeho vývoj v čase. V současnosti dostupné metody a poznatky nabízí lékaři poměrně přesnou představu o rozvoji nemoci, jejíž léčbou se snaží zabránit selhání ledvin, které by vedlo k nutnosti dialýzy či transplantace
Nemocné ledviny souvisejí se srdečními příhodami
Teprve od roku 2004 je známo, že také chronické onemocnění ledvin je závažným rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Nedávná evropská studie na 1,1 milionu účastníků prokázala jasnou souvislost mezi glomerulární filtrací v ledvinách a kardiovaskulárními příhodami či dokonce úmrtím. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto zařadila omezenou funkci ledvin mezi rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění.
„Ledviny vyčistí asi 120 ml krve za minutu. Až u deseti procent lidí je výkon ledvin zhruba na polovině. Tito lidé o tom většinou vůbec nevědí a nakonec zemřou ještě dříve na selhání srdce, než by museli začít chodit na dialýzu,“ řekl dnes na konferenci ERA-EDTA nově zvolený prezident asociace prof. Raymond Vanholder