dýchání

Jak dlouho trvá lidský život?

Nad touto otázkou by se lidé měli vážně zamyslet. Když se narodí na tento svět dítě, udělá první důležitý krok do života – nadechne se a rozpláče. Oznamuje tím, že je tady a nechá plakat ostatní radostí. Když ale člověk z tohoto světa odchází, vydechne a nechá ostatní zase plakat ze zármutku. Takový je koloběh lidského života – nádech a výdech.

 

Dech je lékem nad léky. Vždycky říkám, že Bůh, a když nechcete říkat Bůh, tak život, nám všem lidem nadělil zadarmo jeden lék a tím je právě dech. Bohužel, my, lidé, vůbec nevnímáme, jak dýcháme. Zapomněli jsme to, a je to veliká škoda. Nevnímáme svůj základní lék. Jak chceme být potom zdraví, usměvaví a zářit štěstím? Namísto toho, abychom pozorovali svůj dech, pozorujeme věci, jež nám jsou na Zemi propůjčeny – majetek, domy, auta, oblečení, jídlo… Neříkám tím, že se nemáme o tyto věci zajímat, jsou pro lidstvo také důležité, ale ze všeho nejdříve je třeba sledovat vlastní dech, v němž je skryta spousta tajemství.

 

Stává se tedy, že současní lidé dýchají jen velmi povrchně a mají proto spoustu zdravotních a psychických problémů. Může za nás dýchat někdo jiný? Nemůže! Dokud se sami nenaučíme správně dýchat, tak nelze počítat s tím, že budeme vnitřně šťastní a spokojení se svým okolím. Nejsem sama, kdo na to upozorňuje. Také většina náboženství nabádá: „Pozoruj dech a medituj.“ Naši předkové dobře věděli, jak je to důležité a předávali tento vzkaz po celá tisíciletí svým potomkům. Díky dechu má totiž každý člověk v sobě obrovskou sílu se uzdravovat z nemocí a psychických stavů. Kolik lidí se už takhle uzdravilo, když se naučili správně dýchat. Nepotřebovali k tomu žádné léky, jen svůj dech. To je náš lék. Dech uzdravuje všechny lidské nemoce!

 

Co dělá smutný člověk? Nadechuje se a dlouze vydechuje. Nebo, když se lekne, co udělá? Zase se nadechne do hrudi. A když pláče? Nadechuje se, aby se mu ulevilo a přitom se vybrečí. A když se raduje? Hezky se nadechne a pomalu vydechuje. A když ho něco bolí? Zase se nadechuje, a to tak dlouho, než se mu uleví. Vidíte, jak je to jednoduché.

 

Víte, proč jsou děti neúnavné a plné energie?

Protože správně dýchají. A proč se dospělí rychle unaví? Protože dýchají nesprávně. Děti dýchají až do břicha, dospělí jen hrudí. Vidíte ten rozdíl? A to říkáme, že děti nic nevědí. My, dospělí, bychom se od nich měli učit a pozorovat je, jak dýchají. Vždyť 80 procent všech nemocí pochází právě z nesprávného dechu. Zamyslete se nad tím