děti a výživa

Kojení

 

  1. Proč a jak dlouho kojit?
  2. Přestávky mezi pitím a počet kojení
  3. Jak dlouho má být dítě u prsu?
  4. Vaše dotazy

1. Proč kojit?

 

Není pochyb o tom, že nejpřirozenější výživa dítěte od narození je výživa mateřským mlékem, které dítě získává sáním z prsu. Je to strava naprosto dokonale přizpůsobená jeho potřebám, lehce stravitelná, obsahující všechny potřebné živiny včetně obranných látek. Proto by všechny děti měly být výlučně kojeny do 6. měsíce věku, v kojení je možno pokračovat i dále s postupným zaváděním nemléčné stravy, podle podmínek až do 2, event. 3 let věku.

Mateřské mléko se tvoří již před porodem, jeho tvorba po porodu narůstá, mléko má nažloutlou barvu a je husté - je to tzv. mlezivo (kolostrum), které postupně ztrácí žlutou barvu a mění se v tzv. počáteční mléko a ve 3. týdnu již mluvíme o zralém mléku, kdy se smetanové zabarvení mění v namodrale bílou barvu.

Některé maminky se domnívají, že mají „slabé" mléko, které dítěti nemůže stačit a mnohdy se nechají svést k dokrmu náhradním mlékem (často tak radí sousedka, kamarádka). Jde o hrubou chybu, která může mít za následek odstavení dítěte.

2. Přestávky mezi pitím a počet kojení

 

Přestávka musí být tak dlouhá, aby stačila k vyprázdnění žaludku dítěte. Počet kojení musí být takový, aby dítě vypilo denní množství mléka potřebné k optimálnímu váhovému přírůstku (tj. 150-250 g za týden).

Doba potřebná k vyprázdnění žaludku u kojeného dítěte trvá 2-3,5 hodiny podle množství vypitého mléka a podle kapacity žaludku. Přesné pravidlo určit nelze, doba mezi kojeními se pohybuje většinou mezi 2-4 hodinami podle stáří dítěte, jeho velikosti, donošenosti a schopnosti pití každého dítěte. Nejkratší doba je u dětí nedonošených, drobných a u novorozenců. Tím, jak stoupá množství vypitého mléka, mění se i přestávky mezi kojeními. Takže zdravý váhově průměrný kojenec potřebuje 7 kojení denně (z toho 1 kojení noční), naopak drobnější dítě potřebuje 8-10 kojení během dne (včetně noci). V průběhu prvních 6 týdnů se rytmus kojení natolik ustálí, že se dítě budí samo.

POZOR! Jsou děti tzv. spavé, které se na kojení prostě nehlásí, zejména děti s odeznívající novorozeneckou žloutenkou. Tyto děti je potřeba každé 3-3,5 hodiny během dne šetrně budit, např. tím, že dítě přebalíte, pohladíte, mluvíte na něho, kroužíte prsty kolem úst, dítě se probere a je připraveno pít. Postupně se vše upraví a dítě se bude hlásit samo. Nikdy nesmí být pauza mezi kojením delší než 4 hodiny (během dne). V noci může být pauza delší, dítě se hlásí samo. Výjimkou jsou uvedené „spavé" děti a děti nedonošené.

Není nutné otrocky lpět na přesných intervalech mezi kojeními, dítě si během každé dávky vypije někdy více, někdy méně mléka a podle toho se hlásí. V noci se hlásí také samo (až na výše uvedené výjimky). Stejně tak není nutné dítě přikládat k prsu, kdykoli zakňourá nebo zapláče. Důvodem jeho neklidu může být promočená plena, chlad nebo nadměrné teplo, žízeň nebo bolesti bříška způsobené větry, anebo potřebuje cítit jen blízkost matky a chce utěšit, takže je třeba, aby se matka naučila poznávat reakce svého dítěte a podle toho reagovala (promasírovat bříško, pohladit, event. pochovat, případně dát dudlík).

3. Jak dlouho má být dítě u prsu?

 

Je třeba si uvědomit, že dítě vypije maximum své dávky v prvních 10ti minutách. Většinou pije velmi intenzivně - jsou slyšitelné šplouchací zvuky při polykání - takže často usne, přestane pít a nelze jej probudit. V takové situaci je vhodné uvolnit dítě od prsu, nechat odříhnout, případně přebalit a znovu dítě přiložit, takže celková doba vlastního kojení by neměla přesáhnout 20 minut.

Často doporučovanou metodou k uvolnění dítěte od prsu je vsunutí malíku matky do úst dítěte. Před její aplikací je však třeba vědět, že dítě se dokáže držet matčina prsu velmi silně, takže není právě snadné prstem stisk uvolnit, nehledě k tomu, že matka nechtěně může sliznici úst dítěte poranit nehtem, navíc je to nehygienické. Lépe je stisknout obě nosní křídla dítěte, které, aby se mohlo nadechnout, ústa samo otevře, a tím se snadno prs uvolní.

 

 

 

4. Vaše dotazy

Kojení při oparu

 

Otázka: Mohu kojit, když se mi udělal opar? Není to pro dítě nebezpečné?

Odpověď: Kojení pro dítě není nebezpečné, musíte se vyhýbat kontaktu s ústy - dítě
nepusinkovat - tedy pokud je opar na rtu.

Režim u měsíčního miminka

 

Otázka: Máme měsíčního Jáchymka a zatím jsme režim neřešili. Resp. asi týden po návratu z porodnice jsem malého každé naučené 3 hodiny budila na baštu a přebalení. Jenže většinou moc plakal (až se dávil), baštit nechtěl, často se ani nepřisál. Tak jsem to přestala řešit a nechala malého, aby si sám řekl, až bude mít hlad. Zhruba každé 4 hodiny si maličký řekne. Jenže se změnou počasí, s kolikama se to vše rozhodilo a maličký se budí různě. Někdy po 4 hodinách, někdy po 2 hodinách a někdy dokonce po 6-7 hodinách. Bohužel ale takto nemůžu nic naplánovat. Nemůžeme jít tátovi po práci naproti, nemůžu si domluvit doktora na určitou hodinu a ani koupání nejde naplánovat.
Prosím o radu, jak to řešíte s miminky vy? Zavádíte režim např. po 4 hodinách s tím, že ze začátku bude maličký určitě nahněvaný (přijde mi to drastické, trápit ho takto) a nebo to neřešíte?

Odpověď: Obecně se traduje, že dítě má mít možnost napít se tehdy, když se samo hlásí. Jenže to v praxi dost dobře nejde, protože každá maminka si potřebuje čas určitým způsobem plánovat. Dítě lze nenásilně naučit režimu již od útlého věku, chce to jen trpělivost a důslednost. Malý kojenec (ve Vašem případě měsíční) potřebuje v průměru 7 mléčných dávek - 6 ve dne a jednu v noci, přičemž interval mezi dávkami u zdravého dítěte by měl být 3 - 3,5 hodiny (vyjímečně kratší tehdy, když si někdy vypije méně a to se může stát). Trávení vypitého mléka totiž trvá v průměru 3 hodiny. Takže musíte začít ranní dávkou cca v 6 - 7 hodin, následně po 3 hodinách dítě jemně rozbalte, klidným hlasem na něho mluvte a ono se pomalu probere a tak postupujte ceký den. V noci by měla být dávka jen jedna. Jestliže se mezi pitím budí a pláče, nemusí to být jen hlady, ale může mít větry nebo potřebuje jen utěšit, mnohdy stačí jen pohladit nebo pochovat či promasírovat bříško. Vždy na dítě mluvte klidným tichým hlasem nebo mu něco zpívejte (v noci samozřejmě asi zpívat nebudete). Jestliže se dítě budí dříve než za 3 hodiny a není k utišení, pak ho nenechte plakat a nakojte ho, další pausa je většinou zase trochu delší, ale neměla by být delší než 4 hodiny.
Je-li však dítě často neklidné a režim se Vám nedaří nastavit, můžete mít také přechodný nedostatek mléka, což lze jednoduše zjistit kontrolním kojením v poradně, proto se v takovém případě obraťte na svého dětského lékaře.

Množství vypitého mléka ve 2 měsících

 

Otázka: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat co se týče kojení, kolik by mělo 2. měsíční dítě vypít v rámci jednoho dne - 24 hodin?

Odpověď: Množství vypitého mléka za 24 hodin u kojeného dítěte je samozřejmě různé, záleží na konstituci dítěte. Důležité jsou váhové přírůstky - zhruba do 3 měsíců věku má mít dítě týdenní přírůstek cca 150-200 g, po 3. měsíci jsou již váhové přírůstky nižší. Ve Vašem případě by mělo dítě vypít v průměru 120-15O ml na jednu dávku s tím, že ráno většinou po delší noční pause může vypít více, během dne pak méně, potřebu mléka na jedno kojení si dítě určuje samo (kojení by i s přestávkami nemělo přesáhnout 30 minut). Takže má-li Vaše
dítě 6 denních dávek a jednu noční, pak množství vypitého mléka za 24 hodin je přibližně 800-950 ml. Ale znovu zdůrazňuji, každé dítě je jiné a má tudíž i jiné potřeby. Proto nejdůležitějším měřítkem prospívání dítěte je týdenní či 14-denní váhový přírůstek.

Kojení a menstruace

 

Otázka: Chtěla bych se zeptat, zda je běžné a normální, že při plném kojení (intervaly nejsou delší jak tři hodiny) 5-ti měsíčního syna jsem dostala menstruaci.

Odpověď: Je to běžné i normální. U některých žen nastupuje menstruace i při plném kojení s ukončením šestinedělí. Zejména v těchto případech kojení nechrání ženu před nechtěným dalším otěhotněním.

Ukončení kojení bez hormonů

 

Dotaz: Ani mezi hlavními tématy v záhlaví, ani v diskuzním klubu jsem nenašla odpověď na otázku, která mě momentálně velmi tíží. Jak nenásilně (a bez hormonální léčby, neboť jsem opět těhotná) odstavit od kojení dvouleté dítě, je-li pravidelně ve dne i noci kojeno? Zavést ještě v tomto věku umělou mléčnou výživu?

Odpověď: Maminka může nenásilně dítě vést ke konzumaci náhradního mléka a klidně z lahve, bude-li dítě chtít, anebo z hrnečku. Dítěti musí maminka vysvětlit, že už mlíčko prostě nemá. V noci takhle staré dítě by už mléko pít nemělo, má-li žízeň, stačí trocha dětského čaje nebo vody. Maminka může omezit laktaci tím, že sníží příjem tekutin, bude pít jen tolik, aby uhasila žízeň a musí jen lehce odstříkávat tak, aby snížila napětí prsou. Intenzivním odstříkáváním by se totiž mléčná žláza stále stimulovala, takže odstříkat jen lehce. Odstříkané mléko může dítěti nabídnout při přechodu na náhradní. Chce to ale hodně trpělivosti vůči dítěti, aby pochopilo, že maminka už mléko nemá.

Smíšená strava dítěte, zavádění příkrmů

 

  1. Zavádění zeleninového příkrmu
  2. Jak postupovat v případě, že dítě zeleninový příkrm opakovaně odmítá?
  3. Vařit nebo kupovat?
  4. Kdy podat maso?
  5. Zařazení ovoce
  6. Schéma celodenní smíšené stravy
  7. Užitečné poznámky ke krmení dítěte
  8. Strava po 8. měsíci
  9. Závěrem
  10. Vaše dotazy

 

1. Zavádění zeleninového příkrmu

U plně kojeného dítěte začínáme s příkrmy po ukončení 6. měsíce věku, u dětí uměle živených nejdříve po ukončení 4. měsíce. Časné zavádění příkrmu nepřináší dítěti žádné výhody, naopak zvyšuje osmotickou zátěž ledvin a možnost vzniku potravinových alergií.

Příkrm se podává zásadně lžičkou, začínáme zeleninou, např. vařená mrkev nebo brambor. Zpočátku podáváme jen jednu zeleninu, postupně kombinujeme. Je třeba si opět uvědomit, že každé dítě je jiné, některé přijme nový pokrm dobře, jiné zase s nechutí. Podle toho je nutné postupovat. Je vhodné podávat první příkrm kolem poledne, protože většina lidí v té době také obědvá.

Zkuste nabídnout dítěti 1-2 lžičky zeleninového příkrmu před kojením, pak nakojte. Nebo krátce nakojte a příkrm podejte potom. Pokud dítě příkrm dobře přijímá, každý den dávku zvyšujte, až nahradíte polední kojení zeleninovým příkrmem, což trvá 1-2 týdny. V průběhu těchto dnů přidejte další zeleninu (petržel, zelenou fazolku, hrášek, kedlubnu, celer atd.). Vždy po zavedení nového druhu zeleniny vyčkejte cca 3 dny, zda se neobjeví zvýšená plynatost nebo řidší stoličky. Brambory dávejte vždy, rýži až později. Se zeleninovým příkrmem se začíná vždy dříve než s ovocným, protože ovoce je sladké, takže kojenec si zvykne snadno, ale o to hůře si zvyká na zeleninu.

2. Jak postupovat v případě, že dítě zeleninový příkrm opakovaně odmítá?

  • zkuste přidat trochu mléka k zelenině a znovu nabídněte, pak postupně mléka ubírejte
  • udělejte 2-3 denní přestávku a znovu nabídněte stejné množství
  • nikdy příkrm nepřislazujte, nikdy nepodávejte z láhve, vždy jen lžičkou
  • zkuste k vařené zelenině přidat kousek cibule (má lehce kořeněnou chuť)

3. Vařit nebo kupovat?

Zeleninový příkrm můžete připravovat doma sama, ale s výhodou lze zejména v začátku využívat široké nabídky hotové kojenecké výživy v lahvičkách. Jde o přípravky velmi bezpečné z hlediska obsahu dusičnanů a jiných cizorodých látek, naopak u zeleniny kupované v obchodech jistotu nemáte nikdy.

4. Kdy podat maso?

U nekojených od 7. měsíce, u kojených po pozitivním přijetí zeleninových příkrmů můžete po 2-3 týdnech postupně k zelenině přidat libové maso - kuřecí, krůtí, králičí, telecí, libové vepřové, libové hovězí, které je zdrojem železa. Jednou v týdnu přidejte žloutek, který v pokrmu dostatečně uvaříte. Opět je na trhu široká nabídka hotových kojeneckých masozeleninových pokrmů.

5. Zařazení ovoce

Jakmile dítě dobře přijímá polední masozeleninový pokrm, zařadíte ovocné pyré, což je vlastně ovocná kaše v nejrůznějších kombinacích. Ovoce zařaďte před dopoledním kojením, postup je opět pomalý, vždy 1-2 lžičky. Dobře přijímána je kombinace jablko s banánem. Množství postupně zvyšujte až nahradíte dopolední kojení. Nové ovoce přidávejte opatrně, abyste mohli vyloučit případnou alergickou reakci. Opět můžete s výhodou využít hotových přípravků kojenecké výživy, na nichž je vždy vyznačeno, od kterého měsíce může dítě daný přípravek konzumovat. Podobně můžete nahradit i odpolední kojení.

Spí-li vaše dítě v noci v této době klidně a nebudí se, znamená to, že mu večerní kojení stačí.

Jakmile se však začne budit, budete muset večer přidat některou dětskou mléčnou kaši, nejlépe bezlepkovou. Musíte vyzkoušet, jaké množství bude potřebovat, někdy stačí několik lžiček, jindy více. Vždy dítě dokojte.

6. Schéma celodenní smíšené stravy

Takže od 8. měsíce by dítě mělo mít následující jídelníček:

  • ráno: kojení
  • dopoledne: ovocná svačinka
  • v poledne: masozeleninový pokrm, masozeleninová polévka
  • odpoledne: ovocná svačinka
  • večer: kaše + kojení

Ovoce lze smíchat s bílým jogurtem, pokud dítěti tato kombinace chutná.

Pokud masozeleninový pokrm připravujete sama, vmíchejte na závěr lžičku olivového nebo slunečnicového oleje.

7. Užitečné poznámky ke krmení dítěte

  • dítě krmte vždy ve stejnou dobu a ve stejné místnosti (pokud nejste zrovna na dovolené)
  • poloha dítěte musí být stejná jako při kojení či krmení z láhve - tzn. dítě držet v polosedě opřené o vaše levé předloktí, pravou paži dítěte fixujte pod svou levou paži a levou rukou přidržujte levou ručičku dítěte, aby vám do lžičky nestrkalo
  • používejte bryndáčků, i když látkové jsou krásnější, plastové se snadno udržují (z látkových se těžko odstraňují skvrny od ovoce a zeleniny)
  • počítejte s tím, že dítě může nově zaváděný pokrm vyprsknout, vyplivovat nebo vyblinká celý obsah žaludku, podle toho zvolte místnost, kde takové nehody nebudou na závadu
  • jakmile se dítě dokáže samo posadit, krmte ho vsedě, k tomu účelu lze využít dětské stoličky (musí být bezpečná a musí mít atest)
  • stravu lehce mixujte jen u dětí živených náhradním mlékem, protože u nich se s příkrmy začíná dříve - tzn. mixovat tak, aby zůstaly drobné kousky, děti dokáží dásněmi drobné kousky rozdrtit a naučí se později lépe kousat, nebo pokrm jen rozmačkejte vidličkou; uvedený postup platí nejen pro děti plně kojené do 6. měsíce, ale i pro děti živené náhradním mlékem

    8. Strava po 8. měsíci

    Po 8. měsíci je výživa stejná pro obě skupiny dětí, tj. pro plně kojené do 6. měsíce i pro živené náhradním mlékem.

    • Lze přidávat další druhy zeleniny, rýži místo brambor (ale brambory vždy preferujte kvůli vit. C - zejména v zimním období), postupně je možno občas zařadit těstoviny, z luštěnin červenou čočku (je lépe stravitelná), dále květák, brokolici apod.
    • Lze již přidat celé vejce, ale dobře provařené. Lépe je do 1 roku věku dítěti podávat pouze žloutek.
    • Můžete také na oběd zařadit omáčky, stačí 1x týdně, nezahušťujte však jíškou, ale troškou solamylu, např. zeleninové - rajská, koprová, nikdy ne játrová či houbová.
    • Na svačinku dejte opět ovoce, popřípadě s přidáním bílého jogurtu, lze přidat i dětské piškoty. Tvarohovým výrobkům je lépe se do 1 roku vyhýbat, z důvodu vysokého obsahu bílkovin.
    • Večer pak různé mléčné kaše včetně obilninových - nabídka je poměrně široká.

    Dítě v této době většinou již pevně sedí, proto je vhodné využívat zmíněné dětské stoličky. Je-li neposedné, klidně držte dítě na klíně a učte ho jíst v klidu, povzbuzujte ho, nikdy nepoužívejte hraček.

    Již od 8. měsíce učte dítě pít z hrnečku, doma používejte běžně tvarovaný hrneček, na vycházku s sebou berte hrneček s pítkem, je to výhodnější - má jednak kryt a dítě si tolik nezvyká na dudlík.

    Zkoušejte ke snídani nebo ke svačince dávat kousek celozrnného pečiva s máslem, nakrájejte na kousky a dítěti nabízejte. Velmi rychle pochopí, že má žvýkat. Na máslo pak můžete nastrouhat tvrdý sýr, ředkvičku nebo položit kousky oloupaného rajčete.

    Mějte dále na paměti, že do 12. měsíce se strava dětem nesolí!

    Takže na konci 12. měsíce se již strava dítěte přibližuje stravě starších dětí a dospělých, množství mléka je cca 500 ml denně.

    POZOR! Nikdy nepodávejte dětem příliš velké tvrdé kousky, které může dítě snadno vdechnout (ořechy, bobule, kousky syrové mrkve či jablka). Tvrdou zeleninu a ovoce vždy nastrouhejte. Zvláště kousky jablka jsou nebezpečné, protože omočené slinami jsou velmi kluzké a dítě je vdechne velmi snadno. Ořechy raději v přítomnosti malých dětí vůbec neloupejte!