rutin

Hodně lidí, zvláště žen, trpí žilními problémy. Na vině je zvláště sedavý způsob života, nesprávné stravování, užívaná hormonální antikoncepce, kouření a jistě i další nepříznivé faktory. Ty pak podporují proces, kdy stěna cévní ztrácí potřebnou elasticitu, rozšiřuje se, praská a způsobuje nemalé potíže, od kosmetických až po těžké defekty.

 

Chceme-li hledat pomoc v přírodě, bude potřeba jen vědět, kde je rutin přítomen. Tak například v routě vonné. Latinské rodové jméno ruta je odvozeno z řeckého slova rhyomai = léčit, jak tedy vidíme, routa už svým názvem vybízí k léčení. Naši známí bylinkáři J. Janča a J.A.Zentrich o ní píší ve svých herbářích. Již v devatenáctém století byl v listech routy objeven rutin, jeden z bioflavonoidních glykosidů.

 

Dále jmenujme jerlín japonský, listnatý strom rostoucí také u nás v zámeckém parku poblíž zámku ve Valticích. Je významným zdrojem rutinu, obsaženým v listech a zejména v nezralých semenících (až 40 %). Dále se rutin vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje. Pro praktické použití je pro nás nejblíže pohanka.

 

Nejvíce rutinu se nachází v jejích květech (až 400 mg/100 g sušiny), následují listy, semena, stonek, nejméně rutinu je v kořenu. V loupaných semenech (tzv. kroupy) se nachází okolo 20 mg rutinu ve 100 g sušiny. Tepelným zpracováním pohanky však obsah rutinu klesá. I přesto bude namístě obohatit domácí kuchyni o pomazánku z pohanky, placičky z pohankové mouky apod., v kombinaci s česnekem, majoránkou a mořskou solí, jindy se švestkovými povidly.

 

Bioflavonoidy zvyšují účinnost vitamínu C, proto se výrobci přírodních léčiv snaží již dlouhou dobu spojovat také rutin (jakožto bioflavonoidní glykosid) s vitamínem C. Kdo by neznal již tradiční pohankový čaj se šípkem, obsahujícím hojně právě vitamín C. Používá se také kombinace pohankového čaje s mátou a citrónovou trávou nebo pomerančovou kůrou. V lidových doporučeních se hovoří o jednoduché metodě získání zdroje rutinu z kůry pomeranče. Dokonale se omyje od konzervačních látek, škrabkou na jablka se svrchní, oranžová kůra sloupne a pod ní, v oné bílé vnitřní slupce (mezokarpu) bývají až 4% rutinu. O tomto jevu se ví a existují také složité postupy, kterými lze z pomerančové kůry získávat tuto vzácnou látku (v Soxhletově extrakčním přístroji).

 

Rutin pomáhá zlepšovat elasticitu stěny cévní, sníží její lomivost, zpomaluje tvorbu destičkové zátky, ředí krev a zlepšuje její cirkulaci, což je důležité zejména pro mozek a srdce. Nejčastější pomocné použití je při léčení křečových žil. Jednak vnitřně zařazením přírodního rutinu do stravy, ale lze využívat i tzv. průnikový gel, např. Rutinol, jenž zpevňuje žilní stěny a pokožku, prokrvuje svalové tkáně a podporuje cirkulaci krve.

 

Rutin svým účinkem také přispívá k celkové antioxidační aktivitě. Logické využití najdeme ve spojení s koenzymem Q10.

 

Také stromy černého jeřábu a keře aronie poskytují v tmavě modrých bobulích přínosný obsah rutinu. Plody můžeme konzervovat proložením s cukrem (1 navršená lžička tohoto naloženého ovoce denně přinese uživateli významný příspěvek vitamínu C a rutinu) nebo zpracovávat běžnými postupy do kombinovaných šťáv či džemů z různých druhů ovoce